Kultivační podmínky jsou stál stejné, až na mírný pokles teploty a světla způsobený přicházejícím zimním obdobím. Rostlinky se všechny více a více rozrůstají, ale zatím nejsou žádné důležitosti, které by potřebovaly členění na jednotlivé druhy, tudíž toto hodnocení proběhne výjimečně jen takto v obecné rovině. Asi nejrychleji se rozrůstajícími druhy jsou Utricularia sandersonii, která stále bohatě kvete (květy se jí snažím opylovat úzkokvětou formou) a navíc začíná tvořit šlahouny, jimiž se může šířit i do vzdálenějších míst, kam by běžně prorůstávala mnohem delší dobu a dalším rychle se rozrůstajícím druhem je U. reticulata - ta předchozí druh, co se obsazené plochy týče, již překonala.
Tato sezona JNN je již definitivně u konce; bude následovat zkoušení, jak zatáhlé rostlinky co nejlépe udržet přes zimu. Ale o tom až dále. Z tohoto období jsem vyvodil 2 věci. Zaprvé - jako nejvhodnější substrát se ukázala směs rašeliny a písku v poměru 2:1. Tento substrát tudíž budu používat při jejich budoucí kultivaci a pokusech. Zadruhé - přes letní období rostlinám vyhovuje nejvíce jižní okenní parapet chladnějšího pokoje. O zkušenostech ostatních 2 členů (v teamu byly 4, ale jednomu se rostlinky nepodařilo uchovat v době své nepřítomnosti) „JNN Cistiflora-teamu" se můžete dočíst ZDE.
Začíná nám podzim a venkovní teploty již všem rostlinám nevyhovují. I část květináčků s cistiflorami, které byly venku, jsem již nastěhoval domů. Pojďte se podívat, jak se experiment vyvíjí...
První hodnocení jednotlivých druhů. Zatím ještě nejde o souboj, spíše o aklimatizaci - všechny druhy mají dostatek místa pro svůj pohodový růst, ale za několik měsíců si jsem jist, že bude co sledovat. Životní prostor bude nedostatkovým zbožím a druhy trpící klaustrofóbií rychle odpadnou.
Okolo 2 let mi již v pokoji svítí fialové zářivky od pokojového skleníčku. Jeho zařizování, popis a účel jste si dříve mohli přečíst v jiné rubrice mého webu, dnes to najdete zde.
Koncem léta 2008 jsem dokončoval výstavbu zahradního pařeniště, dnes je to již více jak rok, co v něm mám umístěnu část sbírky rostlin. Rád bych Vás teď seznámil s děním okolo pařeniště v průběhu jeho prvního roku, který je pro další vývoj zásadní.
Je to již přes rok, co jsem si na zahradě postavil pařeniště určené především masožravkám. Zde najdete postup práce a popis výtvoru (to vše samozřejmě s patřičnou fotodokumentací).
Snad každému pěstiteli terestrických bublinatek se občas stane, že některá z „bublin" nenápadně přeleze do sousedních květináčků nebo pomocí drobných semínek ještě dál. Myslím, že taková Utricularia subulata je tím nejtypičtější. Její semínka se dostanou všude a tak často bývá spolubydlícím třeba u rosnatek. Já sám jsem si takto několik subulat přinesl domů s koupenými rostlinami. Nejprve jsem z toho měl radost, která skončila, když jsem tuto nenápadnou mršku našel mezi Utricularia nephrophylla - a pak to z ní vymotávejte! Nejde to, musel jsem vyjmout několik málo čistých prýtů U. nephrophylla a založit z nich novou kulturu.
Léto je období, na které se vždy těším, letos tomu nebylo jinak. Počasí mi však vůbec nepřálo - buď byla velká vedra nebo pořád pršelo. A mokrá zem vyhovuje slimákům, kteří se lehce přemístí například do pařeniště s masožravkami. Jo... s nimi jsem si letos užil - těch kytek, které kvůli nim už nejsou mezi živými a odešly do věčných lovišť... Naštěstí jsem přišel na to, jak jim čelit.
Srpnové nahlédnutí do výsledků experimentu s rosnatkou Drosera cistiflora. Dole v příloze si opět můžete prohlédnout tabulku s výsledky jednotlivých jedinců.
| Masožravé rostliny neboli masožravky | |
| předchozí | následující |
Veškerý materiál použitý na těchto stránkách (obzvlášť fotografie) je chráněn autorskými právy. Není dovoleno jej dále šířit bez svolení autora.