Rostoucí délka světelného dne je na bublinatkách velmi znát, nejvíce v jejich chuti kvést. I samotný růst prýtů je rychlejší a negativní vliv zasolování substrátu je tudíž mnohem méně znatelný a rostliny téměř neomezuje.
I když by se mohlo na první pohled zdát, že MR jsou proti škůdcům chráněné a navíc je i požírají, opak je pravdou. Masožravky se stávají terčem stejných škůdců jako běžné rostliny.
Když už MR pěstujeme, je jedním z cílů je rozmnožit. A to buď za účelem obchodu (včetně výměny za jiné druhy) nebo jen proto, abychom měli zálohu pro případ, že se s mateční rostlinou něco stane. Masožravky se dají většinou rozmnožovat snadno a často máme u každého druhu na výběr i více způsobů.
Už je to tu, některé spící rostliny se začínají probouzet. Konkrétně se jedná o jedince 3a, který zimoval v ledničce (netradiční způsob zimování u tohoto druhu, avšak jak se zdá, použitelný) a dva jedince 1a, 1c z pokojového skleníčku.
Po měsíci se opět hlásím s informacemi z Měchýřkové invaze. Ani tento měsíc nebudu dělat výpis jednotlivých druhů a vezmu to celkovým pohledem. Velmi mě potěšilo, že vliv zasolování substrátu je stále nižší a nižší. Rostliny se s tím vypořádaly velice dobře a všechny (včetně U. reticulata a U. bisquamata, které byly nejzasaženější) v pořádku rostou. Kvetení U. sandersonii je stále slabší, respektive už téměř nekvete. Brzy by se to však mělo změnit a doufám, že vykvetou i další druhy.
„Vegetační květináček" již značně prořídl. Jsou v něm už jen 4 dobře rostoucí jedinci (2a, 4a, 2b, 3c) a 2, kteří nevypadají příliš pěkně, ale trochu rostou (6b, 1d). Zbytek rostlin již prochází dormací.
Světelné podmínky jsou teď nejhorší v celém roce, ale bublinatky se s tím celkem dobře vypořádávají. Je na nich znát pouze pomalejší růst, což je jeden z důvodů, proč tento měsíc nebudu rozepisovat stavy jednotlivých druhů, ale shrnu všechny v jednom textu. Pravděpodobně budu druhy jednotlivě rozepisovat jen jednou za 2 měsíce, jelikož rozdíl za jeden měsíc růstu není tak razantní, aby se o něm dalo zajímavě psát.
Venku za okny je kolem -13°C a podzim nám pomalu finišuje - začíná opravdová zima, nebo-li doba, v níž pěstitelé a milovníci přírody trpí nedostatkem zelené barvy v přírodě a touží odletět někam do zaručeně „bezsněhových" rovníkových oblastí (nejlépe s výskytem láčkovek... samozřejmě).
Po měsíci se opět ozývám s krátkou zprávou o růstu Drosera cistiflora z projektu JNN v mé sbírce. Tentokrát již bez tabulky znázorňujíci parametry jednotlivých jedinců.
Nastává zima a na světlomilnějších rostlinách je to znát. Bublinatky jsou na světlo poměrně nenáročné, tudíž to na nich není tolik vidět. Nedostatek světla u nich pouze brání v nasazování květů, kterého se tedy nejspíš dočkáme až na jaře (s výjimkou U. sandersonii ... samozřejmě). Pěstební podmínky jsou jinak stále stejné, pouze se změnila zálivková voda - dešťová voda už není k dispozici, takže musím používat odstátou vodu z kohoutku. Zasolování substrátu je už malinko znát, ale není to tragické. V pěstební nádobě to začíná houstnout a rozdíly ve vitalitě jednotlivých druhů se prohlubují - přesně to je cílem Měchýřkové invaze.
| Masožravé rostliny neboli masožravky | |
| předchozí | následující |
Veškerý materiál použitý na těchto stránkách (obzvlášť fotografie) je chráněn autorskými právy. Není dovoleno jej dále šířit bez svolení autora.