stránky Jakuba Štěpána s převážně masožravou tematikou

Historie poznávání, pěstování a obchodu s MR

vloženo 10. dubna 2010
   MR se lidem líbily již od pradávna, kdy ještě nebylo známo nic o jejich schopnosti. Hmyz, nalezený v pastech, nebyl považován za potravu - myslelo se, že v dutinách rostlin pouze hledal úkryt. Láčky byly považovány za zásobárny vody, v nichž se hmyz občas náhodně utopí. U rostlin s adhezními pastmi se zase předpokládalo, že lepivé listy slouží jako ochrana před škůdci. Protože MR vypadají odlišně než jiné rostliny a rostou na neobvyklých záhadných místech, jako jsou různé močály, byly v minulosti často používány například k přípravě různých lektvarů. Některé, např. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), byly hojně používány v léčitelství.
   První popisy MR v Evropě (tehdy se o masožravosti nevědělo) se objevily v 15. století - šlo o tučnice. Druhy ze vzdálenějších oblastí jsou známy od 16. století. První byla pravděpodobně publikována kresba špirlice Sarracenia minor ze Severní Ameriky. V 18. století se začalo uvažovat o souvislosti hmyzu s výživou rostliny - roku 1769 se zmiňuje botanicky zaměřený anglický obchodník John Ellis o možné masožravosti mucholapky podivné (Dionaea muscipula). Jeho teorie nebyla společností pochopena.

   Konečně roku 1875 byla masožravost u některých rostlin potvrzena Charlesem Robertem Darwinem, který provedl detailní rozsáhlou studii. Vydal své nejrozsáhlejší dílo "Insectivorous Plants", které se stalo první ucelenou monografií o MR a je považováno za počátek jejich systematického výzkumu. Darwinova kniha o masožravkách je ale bohužel významově zastíněna jeho dílem „O původu druhů". Darwina zajímaly MR možná více, než celá evoluční teorie - mucholapku podivnou označil za nejzajímavější rostlinu na světě a prováděl řadu pokusů a pozorování s ní i jinými druhy (známé je např. jeho zkoumání Drosera rotundifolia).


http://nd02.jxs.cz/905/633/5f10336aac_52112558_o1.jpg?1267604408


   První živé vzorky exotických masožravek se do Evropy začaly dostávat v 17. století. Byly velkou raritou a málokdo si je mohl dovolit. Vysoké tržní ceny byly způsobeny obtížností dovozu a malými úspěchy s kulturním množením. Trvalo dlouho, než se zahradníci naučili rostliny správně pěstovat a efektivně množit. Když už se vědělo o jejich schopnosti požírat hmyz, zájem o ně byl obrovský. K pěstování se začaly používat vytápěné skleníky a množení rostlin probíhalo ve velkém. Zájem byl především o láčkovky (Nepenthes spp.), které se úspěšně dařilo pěstovat především v Královských botanických zahradách v Kew, kam byly z koloniálních výprav dováženy.

   Koncem 19. století již bylo běžné, že zahradnické firmy nabízely i několik desítek druhů masožravek. Cenově si je již mohla dovolit většina zájemců. MR se rozšířily nejen do botanických zahrad nebo zahradnictví, ale i ke sběratelům botanických kuriozit a běžných domácností. Zmínky o masožravkách se již objevují i v pěstitelské literatuře.

   V počátcích 20. století již byly MR běžně dostupné, avšak mnohem větší oblibu získávaly kaktusy či orchideje, a masožravky se dostávaly do pozadí pozornosti. Jediná rozsáhlejší sbírka u nás byla v Botanické zahradě UK v Praze. Větší obliby se dočkaly opět v druhé polovině 20. století.

   Dnes se MR těší stále větší oblibě. Jen v ČR je odhadově přibližně 100 rozsáhlejších sbírek, o kterých by se dříve mohlo pěstitelům a sběratelům jen zdát; jedna z největších je v Botanické zahradě v Liberci. Funguje čilý obchod mezi jednotlivými nadšenci, komerční pěstírny rozmnožují masožravky v in-vitro kulturách. Běžná zahradnictví a květinářství nabízejí většinou jen neurčené druhy a hybridy původem z Holandska, ale přes internet je možno sehnat obrovské množství určených druhů. Běžnou praxí je zasílání rostlin poštou, které se může zdát nešetrným, ale ve skutečnosti to rostliny zvládají velice dobře. Tím však netvrdím, že osobní předání by nebylo lepší variantou.
10.04.2010 18:55:48
Jakub Štěpán
 
Masožravé rostliny neboli masožravky
předchozí následující

Veškerý materiál použitý na těchto stránkách (obzvlášť fotografie) je chráněn autorskými právy. Není dovoleno jej dále šířit bez svolení autora.
 
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one