Rosnatka prostřední má jednu specialitu. Ne vždy ji na lokalitách nalezneme, i když jsme si jisti, že předchozí rok jich tam rostly desetitisíce kusů. Tvoří v půdě bohatou semennou banku a v případě nevhodných podmínek celá populace z lokality vymizí. Jakmile dojde k obnovení příznivých podmínek, semínka začnou ve velkých počtech klíčit a brzy dojde k obnovení původní populace; rostliny rychle dospívají. Typické je to například při vysychání lokalit v době výrazného letního sucha. Krátkodobé narušení vhodných ekologických podmínek tedy pro tento druh není významnou hrozbou, stejně tak ničení konkrétních jedinců rostlin, ať už zvěří (častá jsou v těchto lokalitách divoká prasata a srnci) nebo dokonce člověkem. Důležité je, aby si lokalita dlouhodobě udržela svůj vodní režim, čili aby nedošlo například k trvalému snížení vodního stavu a následného zarůstání travami. Podobně fatální následky by pravděpodobně mohla mít též změna chemismu půdy (splachy z polí). Troufám si tvrdit, že lokality zaniklé v posledních několika desetiletích mají v případě obnovení vyhovujícího vodního režimu a zajištění otevřených ploch vhodných pro růst druhu stále vysokou šanci na samovolné obnovení populace Drosera intermedia ze semenné banky v půdě.
Pojďme se podívat na jádro celého článku, čili na současné rozšíření a stav Drosera intermedia v české přírodě. Vytipoval jsem si 10 lokalit, u kterých je jistý nebo velice pravděpodobný výskyt hledaného druhu. Byla to jedna lokalita u Chebu, tři lokality v CHKO Český les, čtyři lokality v CHKO Třeboňsko a okolí a dvě nepůvodní lokality na Českolipsku. Nečekejte GPS souřadnice ani přesné názvy míst. Trochu zkušenější botanik, znalý českých mokřadů, však podle popisu místa jistě identifikovat zvládne. Putování po lokalitách probíhalo v polovině července 2015, jen lokality na Českolipsku, které jsem už dobře znal z dřívějška, jsem navštívil až začátkem září téhož roku.