stránky Jakuba Štěpána s převážně masožravou tematikou

Sarracenia

česky špirlice
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď: špirlicovité (Sarraceniaceae)
Rod: špirlice (Sarracenia)
 

popis:  Špirlice jsou pozemní oddenkaté MR charakteristické svými metamorfovanými listy - pastmi. Gravitační pasti, často zvané láčky, vyrůstají z oddenku. Jsou vzpřímené (Sarracenia leucophylla, S. oreophila, S. flava, S. minor, S. rubra, S. alata), polovzpřímené (S. purpurea) nebo poléhavé (S. psittacina - jako jediná nemá gravitační pasti, ale pasti typu vrš). Výška může být až přes jeden metr (S. leucophylla). Některé druhy mají své láčky bohatě fenestrované, u jiných fenestrace chybí. Mnohé tvoří v určitých obdobích místo láček jen tzv. fylodia, což jsou listy bez masožravé adaptace. Tvoří se v době, kdy je nedostatek hmyzu a je tak zbytečné investovat do pastí na jeho lapání. Květy vyrůstají z oddenku, většinou na jaře, výjimečně i na podzim. Jsou velmi ozdobné, často i zajímavě voní (S. flava). 

počet druhů a variabilita:  Rozeznáváme 8 velmi variabilních druhů. Všechny se dají se všemi křížit a vzniklí kříženci jsou dále plodní, tudíž počet různých hybridů je obrovský, a to i v přírodě. Jestli jsem něco podobného psal u láčkovek, tak u špirlic to platí stonásob.

rozšíření a biotopy:  Tento rod je rozšířen ve východních státech USA, Sarracenia purpurea také v Kanadě. Rostou na stále mokrých stanovištích (prameniště, břehy řek, u jezer). Mnohdy jsou závislé na přirozených požárech, která zničí konkurenční vegetaci (špirlice je přežívají pomocí oddenku). V dnešní době známe řadu uměle založených populací v Evropě. Velmi známá je lokalita ve Švýcarsku poblíž Ženevského jezera, kde rostou velké koberce Sarracenia purpurea subsp. purpurea. Tento druh se dá najít také na několika místech u nás. Nutno však dodat, že špirlice nejsou invazními druhy, jsou vázané pouze na specifický a ne moc častý druh biotopu a rostou pomalu.

umístění:  Špirlice se dají pěstovat na prosluněných bytových parapetech, ale v takovýchto celoročně neměnných teplotních podmínkách většinou vynechávají kvetení. Proto bych tuto možnost příliš nedoporučoval. Některé druhy jsou schopny přežít naši zimu venku (S. purpurea, S. flava, S. oreophila), takže jim nečiní problém celoroční umístění v zahradním rašeliništi, skleníku nebo pařeništi. Jistějším umístěním je samozřejmě zimní zahrada nebo v zimě chladný sklep, kam můžeme dát zimovat i teplomilnější druhy (S. psittacina).

osvětlení:  Tento rod je velmi světlomilný; nejlépe uděláme, pokud špirlice umístíme na co nejprosluněnější místo. Ovšem ani růst ve stínu jim nedělá velké problémy. V zimě je možné mít špirlice ve tmě, přičemž je ale nezbytně nutná nízká teplota, při které rostliny úplně zastaví svůj růst.

teplota:  V létě jsou ideální kolísavé venkovní teploty. V zimních měsících ale naše venkovní teploty bývají pro některé druhy příliš tvrdé. Mezi ty teplomilnější se řadí Sarracenia psittacina, S. minor, S. rubra, S. alata a S. leucophylla.  U těchto druhů je zimování venku rizikové, ale při mírnějších zimách možné. Jistější a také vhodnější jsou ale teploty okolo 5 °C. Při takovýchto teplotách se dají zimovat všechny špirlice bez rozdílu.

zálivka:  Ve vegetační sezóně dopřáváme rostlinám vydatnou zálivku, květináčky by měly stát v podmisce s vodou. V zimě bychom měli zálivku zmírnit, čímž předejdeme zákeřným houbovým onemocněním a hnilobám. 

nádoby, substrát, přesazování:   Špirlice mají dosti rozvinutý kořenový systém a proto jsou vhodnější spíše větší nádoby. Jako substrát se osvědčila směs rašeliny a písku nebo perlitu v poměru 3 : 1. Přesazujeme podle potřeby, nejlépe jednou za 1 až 2 roky.

vzduch:  RVV stačí nižší se souběžným dobrým pohybem vzduchu.

hnojení a krmení:  Špirlice (zvlášť druhy se vzpřímenými láčkami) jsou velmi dobří lovci a proto není nutné je nijak přiživovat. Jejich láčky se během několika dní dokážou celé naplnit hmyzem, což většinou způsobí jejich uhnívání. Na zdravotním stavu rostliny se to neprojeví, ale nevypadá to esteticky. Hnojení semenáčků výrazně urychlí růst, avšak rostliny jsou následkem toho náchylnější k různým chorobám.

množení:  I přesto, že se jedná o cizosprašné rostliny, nebývá problém se získáním vlastních semínek. Při vhodných podmínkách špirlice ochotně kvetou a jejich vzájemné opylování je velmi jednoduché (dá se sprášit každá s každou). Semínka se po několikaměsíční chladové stratifikaci vysévají na běžný pěstební substrát. Semenáčky je jednoduché dopěstovat do dospělosti, avšak trvá to několik let. Vegetativně se špirlice množí dělením trsů.

choroby a škůdci:  Obzvlášť ve venkovní kultivaci se často setkáváme se škůdci (např. puklice, slimáci). Chemické postřiky rostlinám nevadí, takže s jejich použitím neotálíme, je-li to třeba. Při nevhodných podmínkách rostlinám často uhnije oddenek. Pokud není hnilobou zasažen celý, je možná záchrana separací (odříznutím) zdravé části.

shrnutí:  Rodem Sarracenia začínal nejeden pěstitel MR, což svědčí o jeho nenáročnosti. Dá se doporučit i úpným začátečníkům. V běžných květinářstvích můžeme často nalézt neurčené křížence špirlic původem z holandských pěstíren. Opět jsou jejich ceny mnohem vyšší než při nákupu u pěstitelů, kvalita rovněž pokulhává, protože komerčně množené rostliny bývají velice často vydatně přihnojovány, aby se co nejrychleji dostaly do prodejní velikosti.

vybraní zástupci:
Sarracenia alata
Sarracenia flava
Sarracenia leucophylla
Sarracenia minor
Sarracenia oreophila
Sarracenia psittacina
Sarracenia purpurea
Sarracenia rubra
 
 
 
.
S. flava var. rubricorpora
S. flava var. rubricorpora
zahradní kultivace S. purpurea subsp. purpurea v BZ Liberec
zahradní kultivace S. purpurea subsp. purpurea v BZ Liberec
S. sp.
S. sp.
S. leucophylla - pohled do pasti
S. leucophylla - pohled do pasti
S. leucophylla
S. leucophylla
S. minor
S. minor
S. aff. psittacina
S. aff. psittacina
S. purpurea subsp. venosa
S. purpurea subsp. venosa
rudý květ S. leucophylla a žlutý S. oreophila × flava
rudý květ S. leucophylla a žlutý S. oreophila × flava
S. flava
S. flava


Více fotografií ZDE.








.
 
Masožravé rostliny neboli masožravky
předchozí následující

Veškerý materiál použitý na těchto stránkách (obzvlášť fotografie) je chráněn autorskými právy. Není dovoleno jej dále šířit bez svolení autora.
 
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one