stránky Jakuba Štěpána s převážně masožravou tematikou

Genlisea

česky genlisej
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: krtičníkotvaré (Scrophulariales)
Čeleď: bublinatkovité (Lentibulariaceae)
Rod: genlisej (Genlisea)


popis:  Genliseje jsou drobné velmi vlhkomilné bezkořenné rostliny. V půdě jsou uchyceny svými podzemními pastmi typu vrš, které bývají mnohem větší než samotné listy. Délka pastí bývá většinou do 15 cm, listů do 3 cm (ale jsou i výjimky, u kterých listy dorůstají délky více jak 10 cm - ty se však v kultuře téměř nepěstují). Past tvaru obráceného Y se skládá především ze 2 nápadných šroubovitě stočených ramen navádějících kořist do míst, kde na ni budou působit trávicí enzymy. Květy vyrůstají na dlouhých stvolech, u některých druhů jsou samosprašné. Genliseje jsou většinou vytrvalými rostlinami, ale některé druhy se chovají i jako letničky (v přírodě i kultuře).

počet druhů a variabilita:  V současnosti je známo 21 druhů rodu Genlisea, avšak díky jejich nenápadnosti se předpokládá objevování nových, dosud nepopsaných. Mezi jednotlivými druhy existuje mírná vnitrodruhová variabilita, projevující se především v květech. Kříženci se v kultuře vyskytují velice vzácně, výjimkou je asi nejčastěji pěstovaná genlisej vůbec - Genlisea lobata × violacea.

rozšíření a biotopy:  Tento zajímavý rod se přirozeně vyskytuje v Africe a Střední a Jižní Americe. Osidluje stále zamokřená přistíněná stanoviště. Genliseje často rostou i přímo ve vodě nebo na okrajích vodou naplněných prohlubní.

umístění:  Ideální je vlhká vitrínka s umělým osvětlením nebo severní okenní parapet. Tímto se dosti podobají pralesním rosnatkám, se kterými se dají s úspěchem pěstovat. U genlisejí je ještě větší nutnost vysoké RVV než u zmíněných rosnatek, proto při parapetovém umístění musíme myslet na překrytí nějakou nádobou pro zvýšení RVV.

osvětlení:  Genliseje mají rády dostatek světla, ne však přímé slunce. Jsou tudíž ideálními adepty pod umělé osvětlení.

teplota:  Většině běžně pěstovaných druhů vyhovují celoročně neměnné pokojové teploty. Existují druhy mírně teplomilnější nebo naopak chladnomilnější, ty se ale většinou dokáží pokojovým teplotám přizpůsobit.

zálivka:  Nutné je stále silné zamokření substrátu, občas je dobré rostliny na několik dní dokonce úplně zaplavit. Vzhledem k velké spotřebě vody je důležitá její kvalita, čili tvrdá voda je nevhodná.

nádoby, substrát, přesazování:  Nejlepší je používat větší nádoby, kde kromě genlisejí porostou i jiné rostliny. Nenechme se zmást drobnými listy - většina objemu celé genliseje bývá v jejích podzemních pastech. Vhodným substrátem je čistá rašelina nebo rašelina smíchaná s trochou křemičitého písku (či perlitu). Přesazovat můžeme kdykoli, pokud je již substrát znehodnocený.

vzduch:  Cirkulace vzduchu bývá spíše na škodu, jelikož genliseje milují vysokou RVV (nad 80 %). Podle zkušeností jiných pěstitelů si ale rostliny většinou zvyknou i na její kolísání.

hnojení a krmení:  Ani jedno se nedá doporučit. Navíc krmení je prakticky téměř nerealizovatelné, jedině snad vypuštěním drobných živočichů do substrátu (podobně jako u aldrovandky nebo vodních bublinatek).

množení:  Mnoho druhů je samosprašných a navíc i ochotně kvetou. Semínka však nevykazují příliš vysokou klíčivost. Výsev se provádí při vysoké vzdušné vlhkosti na přemokřenou rašelinu nebo přímo do vody. Pomoci nám může kyselina giberelová. Některé semenáčky mohou ještě tentýž rok stihnout vykvést (obzvláště druhy chovající se jako letničky). Vegetativně se genliseje rozmnožují poměrně snadno. Část druhů se dá rozmnožovat listovými řízky nebo obráží z utržené pasti. Samovolně navíc tvoří lehce oddělitelné trsy.

choroby a škůdci:  Vzhledem k uzavřenosti kultivace je pro škůdce obtížné se k rostlinám dostat. Navíc některé druhy jsou chráněny průhledným slizem (hlavním důvodem je zřejmě ochrana před osycháním), který by byl pro škůdce nepřekonatelnou překážkou. Ve špatných podmínkách ale mohou genliseje podlehnout plísním či hnilobám.

shrnutí:  Při splnění základních podmínek jsou genliseje nadmíru jednoduchými rostlinami. Bohužel se zatím jedná o druhy v našich sbírkách spíše vzácné.

vybraní zástupci:
Genlisea africana
Genlisea angolensis
Genlisea aurea
Genlisea barthlottii
Genlisea exhibitionista
Genlisea filiformis
Genlisea flexuosa
Genlisea glabra
Genlisea glandulosissima
Genlisea guianensis
Genlisea hispidula
Genlisea lobata
Genlisea margaretae  
Genlisea metallica
Genlisea nebulicola
Genlisea nigrocaulis
Genlisea oligophylla
Genlisea oxycentron
Genlisea pallida
Genlisea pulchella
Genlisea pygmaea
Genlisea repens
Genlisea roraimensis
Genlisea sanariapoana
Genlisea stapfii
Genlisea subglabra
Genlisea taylorii
Genlisea tuberosa
Genlisea uncinata
Genlisea violacea
 
 
 
.
G. aurea var. minor
G. aurea var. minor
G. aurea var. minor - vyjmutá ze substrátu
G. aurea var. minor - vyjmutá ze substrátu
G. aurea var. minor - past
G. aurea var. minor - past
G. aurea var. minor - detail pasti
G. aurea var. minor - detail pasti
G. aurea var. minor - váček pasti
G. aurea var. minor - váček pasti
G. lobata
G. lobata
G. subglabra
G. subglabra
G. subglabra
G. subglabra


Více fotografií ZDE.








.
 
Masožravé rostliny neboli masožravky
předchozí následující

Veškerý materiál použitý na těchto stránkách (obzvlášť fotografie) je chráněn autorskými právy. Není dovoleno jej dále šířit bez svolení autora.
 
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one