stránky Jakuba Štěpána s převážně masožravou tematikou

Drosophyllum

česky rosnolist
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: rosnatkotvaré (Droserales)
Čeleď: rosnatkovité (Droseraceae)
Rod: rosnolist (Drosophyllum)
 

popis:  Rod Drosophyllum je příbuzným rosnatek a nejčastěji se řadí do společné čeledi Droseraceae. Molekulární studie však poukazují, že by bylo vhopdnější umístit jej do samostatné čeledi Drosophyllaceae. Rosnolist tvoří růžici až 30 cm dlouhých útlých listů, posetých tentakulemi. Starší rostliny mají poléhavý kmínek. Rosnolist je jedním z nejúspěšnějších lovců mezi MR, a to i se svými primitivními nepohyblivými adhezními pastmi. Vydává totiž pronikavou nasládlou vůni, kterou zachytí svým čichem dokonce i člověk. Květy rosnolistu jsou sírově žluté, velké kolem 4 cm, samosprašné.   

počet druhů a variabilita:  Rod obsahuje jediný druh, a to rosnolist lusitánský (Drosophyllum lusitanicum). Vnitrodruhová variabilita je malá.

rozšíření a biotopy:  Rosnolist je v přírodě již velmi vzácný. Vyskytuje se především v přímořských oblastech Portugalska, jihozápadu Španělska a severu Maroka. Biotopy jsou písčité, prosluněné a jen mírně vlhké, důležitým zdrojem vláhy bývá vysoká RVV způsobená přímořským klimatem. Zajímavostí jsou horské lokality, kterým se začala věnovat větší pěstitelská pozornost až v roce 2009. Rostliny tam pravidelně přežívají mrazivé zimy, což otevírá novou možnost pěstování druhu v našich podmínkách celoročně venku. Zatím to však není praxí spolehlivě vyzkoušeno. 

umístění:  V létě je možné pěstování na osluněném okenním parapetu, skleníku, zimní zahradě či také volně venku. Zimní období by mělo být chladnější, tudíž ideálním řešením jsou zimní zahrady nebo mírně vytápěné skleníky, kde se teploty pohybují přibližně od 5 do 15 °C. Je tu jistá šance, že je rosnolisty možné mít celoročně venku (obzláště potomky rostlin z horských oblastí), jak již bylo zmíněno výše.

osvětlení:  Maximální možné osvětlení po celý rok. V zimě platí, že čím je nižší teplota, tím méně světla je zapotřebí.
 
teplota:  V létě jsou vyhovující teploty pokojové nebo venkovní, vhodné jsou jejich noční poklesy. V zimním období je potřeba snížení teploty alespoň o 5 °C (nebo zimovat v teple při silném umělém osvětlení). O rosnolistech je známo, že pokud si zvyknou, nedělají jim problémy mírné mrazíky, obzvláště formám z oblastí, kde se mrazy běžně vyskytují.

zálivka:  Správná zálivka je u tohoto druhu nejdůležitějším faktorem při pěstování. Rosnolist potřebuje substrát stále mírně vlhký, ne přemokřený ani úplně suchý. Dosahujeme toho použitím vysokých květináčů s vyšší drenáží, kdy květináče stojí v podmisce s vodou (hladina nepřesáhne výšku drenáže), pravidelnou zálivkou (často po malých dávkách) nebo tzv. „dvojkvětináčem". Poslední řešení se používá nejčastěji. Použijí se 2 květináče - menší hliněný neglazovaný (v něm rostlina poroste), větší plastový (do něj se vloží menší květináč). V menším květináči je substrát pro rosnolist, ve větším je rašeliník. Oba květináčky jsou vlhkostně propojeny prodyšnou hliněnou stěnou a spodním otvorem ve vnitřním květináči, kterým je vhodné provléci knot z rašeliníku. Celý dvojkvětináč se pak postaví do podmisky s vodou, jejíž hladina musí sahat pod úroveň vnitřního květináče. 

nádoby, substrát, přesazování:  Květináče volíme větších rozměrů, abychom udrželi stabilní vlhkostní podmínky. O metodě tzv. „dvojkvětináčů" jsem již psal výše. Substrát by měl být složen z písku a rašeliny v poměru zhruba 3 : 1. Rosnolisty se nedají přesazovat, mají neobnovitelný kořenový systém. Proto při jejich výsevu (jediná možnost množení) používáme nádoby, ve kterých je hodláme nadále pěstovat.

vzduch:  Potřebná je výborná cirkulace vzduchu, RVV postačuje nižší.

hnojení a krmení:  Rosnolist si dokáže nachytat dostatek kořisti sám, tudíž je naše přičinění zbytečné.

množení:  Rozmnožování je možné pouze generativní. Semena klíčí často neochotně a je dobré jim k tomu dopomoci. Provádí se např. skarifikace (mechanické narušení osemení), chladová stratifikace nebo louhování v roztoku kyseliny giberelové. Samotný výsev se dělá do květináče, ve kterém hodláme rostliny nadále pěstovat. Substrát mírně udusáme a pro každé semínko vyhloubíme asi 1 cm hluboký důlek (udrží se v něm správné mikroklima). Po vyklíčení ho postupně zasypáváme. Úspěšnost klíčení je i při velkém úsilí malá a semenáčky často nečekaně umírají. 

choroby a škůdci:  Rosnolisty napadají běžní škůdci, jako jiné MR. Při použití chemických prostředků bychom ale měli být opatrní, abychom rostlině neublížili příliš vysokou koncentrací přípravku. V horších podmínkách se rosnolisty často stávají terčem houbových chorob.

shrnutí:  Díky specifickým požadavkům na půdní vlhkost a obtížnému množení se jedná o rostliny vhodné do rukou zkušenějších pěstitelů.
 
 
.
D. lusitanicum
D. lusitanicum
D. lusitanicum
D. lusitanicum
D. lusitanicum
D. lusitanicum
D. lusitanicum - poupě
D. lusitanicum - poupě
D. lusitanicum
D. lusitanicum
D. lusitanicum
D. lusitanicum
D. lusitanicum
D. lusitanicum
D. lusitanicum - detail tentakule
D. lusitanicum - detail tentakule


Více fotografií ZDE.








.
 
Masožravé rostliny neboli masožravky
předchozí následující

Veškerý materiál použitý na těchto stránkách (obzvlášť fotografie) je chráněn autorskými právy. Není dovoleno jej dále šířit bez svolení autora.
 
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one