stránky Jakuba Štěpána s převážně masožravou tematikou

Rosnatky vyžadující chladovou periodu


popis:  Druhy rosnatek z této skupiny charakterizuje schopnost přežívat mrazivá zimní období ve formě zhuštěných drobných listů, které dohromady vytvářejí přezimovací pupen - tzv. hibernaculum (také hibernakulum nebo hibernákulum). Hibernaculum bývá velikosti do 1 cm a je mnohem odolnější než vegetující rostlina. Druhově se jedná o menší ekologickou skupinu, jejíž druhy jsou však velmi svérázné.

rozšíření a biotopy:  Vyskytují se v mírných pásech Asie, Ameriky, Evropy a v horských částech Austrálie. I ČR má na svém území lokality s výskytem těchto rosnatek. Konkrétně se jedná o druhy Drosera rotundifolia (rosnatka okrouhlolistá), D. anglica (rosnatka anglická), D. intermedia (rosnatka prostřední) a křížence prvních dvou - Drosera × obovata (rosnatka obvejčitá). Všechny jsou velmi vzácné a chráněné. Rosnatky z tého ekologické skupiny vyhledávají stále zamokřená rašeliniště, zatopené pískovny a podobné biotopy se stálým vodním režimem, chudou kyselou půdou (Drosera linearis toleruje i půdu zásaditou) a minimální konkurencí okolní vegetace.

umístění:  Většinu druhů můžeme pěstovat celoročně venku na zahradním rašeliništi, ve skleníku nebo pařeništi. U některých je důležité znát lokalizaci, jelikož mohou růst v níže položených oblastech, kde teploty neklesnou pod bod mrazu, a stejně tak ve vyšších polohách, kde jsou na mrazivé zimy zvyklé. To je případ především Drosera filiformis a Drosera binata. U D. filiformis navíc existuje nezatahující forma, která ve sbírkách ale není příliš častá; mnohem častější je nezatahující tropická forma D. intermedia. Takovéto formy (stejně jako rostliny z teplejších oblastí) bychom v zimě venku udrželi jen velice obtížně. Pěstujeme je stejně jako nezatahující druhy ze (sub)tropů.

osvětlení:  V době vegetace jsou na světlo velmi náročné, stejně jako většina rosnatek. Potřebují dostatek přímého slunce. V zimě, kdy jsou zatáhlé v hibernaculu, světlo nepotřebují vůbec.

teplota:  V létě vyhovují teploty venkovní, pouze Drosera stenopetala a D. arcturi jsou mírně chladnomilnější. V zimě záleží především na podmínkách na domovské lokalitě, ze které jedinec pochází. Často lokalizaci neznáme a je nutné mrazuvzdornost na několika vzorcích vyzkoušet. U Drosera binata je většinou možné i celoroční pěstování v pokojové teplotě.

zálivka:  V létě mohou květináčky stát trvale ve vodě, v zimě zálivku mírně snížíme. Přednostně používáme měkkou vodu.

nádoby, substrát, přesazování:  Postačují nádoby menších rozměrů, které však nejsou příliš praktické pro nechráněné venkovní zimování (lehce promrznou). K venkovnímu zimování tedy používáme raději velké nádoby nebo rostliny sázíme přímo do uměle vytvořeného rašeliniště. Někdy se hibernacula dávají do pytlíku s rašeliníkem a ukládají na zimu do ledničky - i to je možné. Jako substrát pro vegetující rostliny je vhodná směs rašeliny a křemičitého písku nebo perlitu (poměr 2 : 1), Drosera linearis dokáže růst i na zásaditém substrátu. Přesazujeme podle potřeby, nejlépe na jaře, když se rostliny probouzí.

vzduch:  Důležitý je pohyb vzduchu, RVV nehraje takovou roli, avšak při dobrých světelných podmínkách má její vyšší hodnota na rostliny pozitivní vliv.

hnojení a krmení:  Malé semenáčky je vhodné přikrmovat hmyzem. Není to však podmínkou spokojeného růstu, pouze se vývoj rostlin urychlí. Umělé hnojení nedoporučuji.

množení:  Všechny druhy jsou samosprašné a v případě dobrého růstu většinou i ochotně kvetou (na jaře nebo po celou sezónu). Výjimkou je Drosera binata, u níž některé formy samosprašné nejsou. Semínek bývá velké množství a po několikaměsíční chladové stratifikaci bez problému klíčí. Dopěstování semenáčků není obtížné. Vegetativně se většina těchto druhů mimořádně dobře množí pomocí listových řízků, u některých druhů jsou možné i řízky kořenové. 

choroby a škůdci:  Občas jsou rostliny napadeny mšicemi nebo jinými běžnými škůdci. Při použití chemie musíme postupovat opatrně - rosnatky jsou citlivé a lehce můžeme listy popálit. Při zimování se často setkáváme s houbovými chorobami. Hibernacula jsou proti chemickým prostředkům mnohem odolnější, takže není problém chemii použít. Dokonce to lze doporučit i preventivně.

shrnutí:  Jedná se o bez problémů pěstovatelné rostliny, které se dají doporučit i úplným začátečníkům. Důležité je ale vhodné umístění.

vybraní zástupci:
Drosera anglica
Drosera arcturi
Drosera binata
Drosera filiformis
Drosera intermedia
Drosera linearis
Drosera rotundifolia
Drosera stenopetala
 
 
 
.



 
D. rotundifolia
D. rotundifolia
D. rotundifolia
D. rotundifolia
D. rotundifolia
D. rotundifolia
D. intermedia
D. intermedia
D. anglica
D. anglica
D. anglica
D. anglica
D. × obovata
D. × obovata
D. binata
D. binata
D. arcturi
D. arcturi
D. filiformis
D. filiformis
D. filiformis "Florida All Red"
D. filiformis "Florida All Red"
D. stenopetala
D. stenopetala


Více fotografií ZDE (bez rozlišení ekologických skupin).








.
19.07.2014 21:22:15
Jakub Štěpán
 
Masožravé rostliny neboli masožravky
předchozí následující

Veškerý materiál použitý na těchto stránkách (obzvlášť fotografie) je chráněn autorskými právy. Není dovoleno jej dále šířit bez svolení autora.
 
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one