stránky Jakuba Štěpána s převážně masožravou tematikou

Hlíznaté rosnatky


popis:  Hlíznaté rosnatky se od ostatních druhů liší způsobem přečkávání nepříznivého období (ve své domovině horkého a suchého léta). S přicházejícím létem rostlinám odumřou nadzemní části a veškerá energie se soustředí do hlíz, v nichž rostliny několikaměsíční suché období přečkají. Spousta druhů tvoří lodyhy, jiné mají přízemní růžice. Druhů je velké množství, jejich vnitrodruhová variabilita často není zanedbatelná.

rozšíření a biotopy:  Hlíznaté druhy nalezneme v Austrálii, která je díky nim na MR druhově velice bohatým kontinentem. Pouze Drosera peltata má areál rozšíření i v širším okolí (Nepál, Jihovýchod Asie, Nový Zéland, Tasmánie aj.). Díky tomuto rozšíření je schopna růst bez pravidelné dormace (stejně jako D. auriculata, a v některých případech i Drosera menziesii). Biotopy hlíznatých rosnatek jsou dobře prosvětlené. Vodní režim se periodicky střídá - v zimě mokro a přijatelné teploty (vegetační sezóna), v létě sucho a horko (klidová sezóna). Půda je nejčastěji pískovitá nebo jílovitá.
 
umístění:  Mnoho pěstitelů dopřává rostlinám dobré podmínky ve vitríně s umělým osvětlením, větráním a teplotou nesahající vysoko přes 20 °C (např. díky umístění ve sklepě). Ovšem ani jižní parapet není špatným řešením, pokud je dostatek přirozeného světla a místnost není přehřívána. Letnění se dá doporučit pouze tehdy, pokud venkovní teploty nesahají příliš vysoko. Jestliže rostlina zatáhne do hlízy, je vhodné hlízu uložit do teplejších a sušších podmínek. Můžeme ji nechat v substrátu a přestěhovat celý květináč, nebo ji vyjmout a uschovat v pytlíčku, který zabere mnohem méně místa. Období dormace a růstu se dá v umělé kultivaci do jisté míry přizpůsobit našim podmínkám (např. "přeprogramovat" rostliny na růst během léta).

osvětlení:  V době růstu milují tyto rosnatky silné osvětlení. Nejběžnější doba vegetace v evropských podmínkách je zima až jaro - tudíž je k dobrému růstu potřeba umělého osvětlení. Pokud se nám ale podaří donutit rostliny k letní vegetaci, nemusíme si s osvětlením lámat hlavu. Umístíme je na východní, jižní nebo západní parapet, kde mají dostatek přirozeného slunečního světla. Dáváme však pozor na přehřívání substrátu sluníčkem, může to vést k předčasné dormaci.

teplota:  Jedná se o druhy spíše chladnomilnější, teploty při vegetaci by neměly v žádném případě sahat přes 30 °C, často se doporučují teploty pod 20 °C (na přírodních lokalitách někdy dokonce i slabě mrzne). Jejich kolísání mezi dnem a nocí je rovněž velice vítané (10 - 25 °C). Při dormaci jsou potřeba teploty o něco vyšší (na některých přírodních lokalitách mohou teploty sahat až k 50 °C, což však v kultuře není nutné napodobovat).

zálivka:  Důležitým faktorem pro pěstování hlíznatých rosnatek je správná zálivka. Ve vegetačním období by měly květináčky stát v podmisce s vodou, naopak při dormaci se substrát nechá na několik měsíců téměř úplně vyschnout. Přechod však musí být velice plynulý, jinak může rostlina uhnít nebo naopak uschnout. Hlízy některých druhů potřebují substrát aspoň mírně vlhký (Drosera gigantea, D. auriculata, D. peltata, D. menziesii aj.), naopak jiné druhy upřednostňují téměř úplné vyschnutí (Drosera erythrorhiza, D. zonaria aj.). Povel k omezení nebo začátku zálivky dá sama rostlina - zalévat začínáme tehdy, když hlíza začne klíčit, naopak zálivku ukončujeme při odumření nadzemí části rostliny.

nádoby, substrát, přesazování:  Pro zajištění plynulého vysychání a zvlhčování substrátu jsou nutné větší květináčky o velkém objemu substrátu (minimálně 10 cm vysoké, nejlépe 20 cm). Bohužel není dobrý nápad rostliny sesazovat k sobě, každý druh totiž upadá do dormace a probouzí se z ní v trochu jinou dobu. Substrát může být písčitý i rašelinný, záleží na druhu (univerzální je směs rašeliny a křemičitého písku v poměru 1 : 1). V přírodě rostou někdy i na jílu. Přesazování se provádí, když jsou rostliny zatažené v hlízách.

vzduch:  Důležitá je dobrá cirkulace vzduchu, RVV postačuje okolo 50 %.

hnojení a krmení:  Druhy tvořící lodyhu milují krmení hmyzem, mnohem rychleji pak rostou, obzvlášť mladé semenáčky. U přízemních druhů je to sporné. Umělé hnojení nelze moc doporučit.

množení:  Některé druhy je možné množit listovými nebo kořenovými řízky, většinou se však hlíznaté rosnatky množí pouze oddělováním samovolně vytvořených postranních hlíz a semeny. Běžně pěstované druhy jsou samosprašné. Výsevy jsou někdy velice úspěšné, jindy nevyklíčí nic; někdy semínka vyklíčí za měsíc, jindy za 2 roky; jsou nevyzpytatelná. Univerzální návod k jejich výsevu je podobný jako u jiných rosnatek. Pokud chceme být důslední, můžeme se pokusit o některou z metod tepelné stratifikace nebo použít kyselinu giberelovou. Výsevní teplotu udržujme spíše nižší. Nutné je brát ohledy na malé semenáčky v průběhu dormace - nepřežijí úplné vyschnutí, potřebují stále mírně vlhký substrát.

choroby a škůdci:  Při špatném zalévání (příliš rychlý přechod mezi suchým a mokrým substrátem) může rostlina uhnít nebo naopak uschnout. V růstovém období je riziko napadení běžnými škůdci pokojových rostlin. Ani hlíznaté rosnatky nemají rády chemii, proto raději použijeme alternativní metody pro zbavení se škůdců.

shrnutí:  Nádherná skupina rosnatek, která však svými nároky není vhodná pro začátečníky (snad s výjimkou snadných Drosera peltata a D. auriculata, které nemusí procházet dormací). Navíc jsou u nás hlíznaté rosnatky málo rozšířené a pokud je chceme získat, musíme mnohdy obětovat větší finanční částky a nechat si je dovézt ze zahraničí (nejčastěji přímo z Austrálie).

vybraní zástupci:
Drosera auriculata
Drosera andersoniana
Drosera browniana
Drosera bulbigena
Drosera bulbosa
Drosera erythrorhiza
Drosera fimbriata
Drosera gigantea
Drosera graniticola
Drosera heterophylla
Drosera huegellii
Drosera humilis
Drosera lowriei
Drosera macrantha
Drosera macrophylla
Drosera marchantii
Drosera menziesii
Drosera microphylla
Drosera modesta
Drosera monticola
Drosera myriantha
Drosera orbiculata
Drosera pallida
Drosera peltata
Drosera planchonii
Drosera platypoda
Drosera porrecta
Drosera prostrata
Drosera purpurascens
Drosera radicans
Drosera ramellosa
Drosera rechingeri
Drosera rosulata
Drosera rupicola
Drosera salina
Drosera stolonifera
Drosera stricticaulis
Drosera subhirtella
Drosera subtilis
Drosera sulphurea
Drosera tubaestylis
Drosera whittakeri
Drosera zigzagia
Drosera zonaria 
 
 
 
.

 

 
D. peltata
D. peltata
D. auriculata
D. auriculata
D. auriculata
D. auriculata
D. modesta
D. modesta
D. ramellosa
D. ramellosa
D. ramellosa - hlízka
D. ramellosa - hlízka
D. lowriei
D. lowriei
D. moorei
D. moorei


Více fotografií ZDE (bez rozlišení ekologických skupin).








.
19.07.2014 20:28:09
Jakub Štěpán
 
Masožravé rostliny neboli masožravky
předchozí následující

Veškerý materiál použitý na těchto stránkách (obzvlášť fotografie) je chráněn autorskými právy. Není dovoleno jej dále šířit bez svolení autora.
 
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one