stránky Jakuba Štěpána s převážně masožravou tematikou

Cephalotus

česky láčkovice
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád: štavelotvaré (Oxalidales)
Čeleď: láčkovicovité (Cephalotaceae)
Rod: láčkovice (Cephalotus)
 

popis:  Láčkovice je drobná MR, vypadající na první pohled jako blízká příbuzná láčkovek. Opak je ale pravdou - oba rody se vyvinuly nezávisle na sobě. Hlavní rozdíl mezi láčkovicí a známějšími láčkovkami spočívá v tom, že láčkovky mají pasti jako přívěsky na listech, kdežto láčkovicím vyrůstají listy a pasti samostatně. Láčkovice australská tvoří do 15 cm velké přízemní růžice listů a gravitačních pastí (láček). Pasti vyrůstají převážně v období plné vegetace, listy jsou naopak tvořeny nejvíce v období vegetačního útlumu (v našich podmínkách zima). Láčky bývají velikosti do 6 cm, výrazné je jejich zubaté obústí, specializují se na drobný hmyz. Květy jsou v umělých podmínkách vzácné, barva je bělavá.

počet druhů a variabilita:  V celé čeledi existuje pouze jediný druh - láčkovice australská (Cephalotus follicularis). Je známa jeho mírná variabilita - jsou pěstovány rostliny mírně odlišné velikostí, zbarvením nebo upřednostňující listy oproti láčkám (či naopak).

rozšíření a biotopy:  Láčkovice je endemitem malé části Západní Austrálie, kde ji můžeme vzácně nalézt na území zhruba 50 × 400 km, obzvlášť v okolí města Albany, od něhož je odvozena i přezdívka „albánská láčkovka". Vyhledává permanentně vlhká prosluněná stanoviště s malou konkurencí okolní vegetace a stálým vlhkým klimatem. V přírodě jsou rostliny někdy zasaženy požáry, které přežívají pomocí podzemního oddenku.
 
umístění:  Ideální jsou polouzavřené skleněné nádoby (akvária, skleněné válce apod.), které zabezpečí rostlině neměnné klima. V případě, že je taková nádoba vystavena přímému slunci, musíme dávat pozor na přehřívání, které by láčkovice nemusela dlouhodobě snášet. Vhodné jsou také skleníky nebo pařeniště, někteří pěstitelé mají láčkovice s úspěchem i volně na parapetu.

osvětlení:  Na světlo je tento druh celkem tolerantní, ale pokud chceme mít výstavní krásně vybarvené rostliny, je třeba jim dopřát světla co nejvíce. A to buď umístěním na přímé slunce (pozor ale na přehřívání!), nebo silnějším umělým zdrojem světla. Při nižším osvětlení rostliny tvoří o něco větší pasti, samozřejmě však méně vybarvené.

teplota:  Láčkovice je spíše chladnomilná rostlina, ale krátkodobé zvýšení teplot snáší dobře. Růstové optimum je okolo 18 - 25 °C. Jestliže je rostlina zvyklá, může přežít i mírné mrazíky. S ochranou (pařeniště, skleník apod.) není vyloučena ani možnost celoročního pěstování venku, nicméně není to pro ni bez stresu a riskujeme ztrátu rostliny.

zálivka:  Nejlepší je udržovat substrát stále mokrý, ale květináček nenechávat stát přímo ve vodě (za horších podmínek by mohly uhnít kořeny). Provádíme pravidelnou zálivku shora.

nádoby, substrát, přesazování:  Vhodné jsou větší nádoby, které při pravidelné zálivce dokáží co nejdéle udržet vlhkost a zajistit rostlině stabilní podmínky. Jako substrát se osvědčila směs rašeliny, křemičitého písku a perlitu (poměr 2 : 1 : 1), ale i čistý živý rašeliník.

vzduch:  Vhodná je stabilní vyšší RVV (nad 60 %), které dosáhneme umístěním v polouzavřených prostorách. Pohyb vzduchu není tak důležitý, ale v případě nevhodných podmínek jeho absencí riskujeme napadení rostlin houbovými chorobami.

hnojení a krmení:  Pouze ve velmi dobrých podmínkách rostliny občas přikrmíme drobným hmyzem nebo pohnojíme do láček velice zředěným hnojivem.

množení:  Kvetení druhu je u nás stále vzácností; navíc rostlina není samosprašná, tudíž získání vlastních semínek je problematická záležitost. Semínka láčkovice jsou stále spíše raritou, ale občas se u nás nějaká objeví ze zahraničí. Po měsíční chladové stratifikaci je vysejeme na běžný pěstební substrát. Vývoj semenáčků je velmi pomalý a mají vysokou úmrtnost. Krom toho se dá láčkovice množit i vegetativně. Samovolně se vytváří odnože, které je jednoduché oddělit. Odtržený (nikoli odstřižený!) list navíc ve své bázi dokáže za několik měsíců regenerovat v novou rostlinku. Položíme ho do mokrého rašeliníku a snažíme se s ním příliš nemanipulovat. Úspěšnost ale ani tak není moc vysoká.

choroby a škůdci:  Láčkovici napadají běžné choroby a škůdci, jaké známe od jiných rostlin. Zákeřné dokáže být hlavně padlí. Při chemickém ošetření rostliny musíme dávat pozor na popálení příliš koncentrovaným přípravkem. Láčkovice často bez zjevného důvodu odejde - vyplývá to ze zkušeností mnohých pěstitelů.

shrnutí:  Nádherná MR, kterou bych však doporučil spíše zkušenějším pěstitelům. 
 
 
.
C. follicularis
C. follicularis
C. follicularis
C. follicularis
C. follicularis
C. follicularis
C. follicularis
C. follicularis
C. follicularis
C. follicularis
C. follicularis
C. follicularis
C. follicularis - nerozvinuté květenství
C. follicularis - nerozvinuté květenství
C. follicularis
C. follicularis


Více fotografií ZDE.








.
 
Masožravé rostliny neboli masožravky
předchozí následující

Veškerý materiál použitý na těchto stránkách (obzvlášť fotografie) je chráněn autorskými právy. Není dovoleno jej dále šířit bez svolení autora.
 
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one