stránky Jakuba Štěpána s převážně masožravou tematikou

Aldrovanda

česky aldrovandka
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: rosnatkotvaré (Droserales)
Čeleď: rosnatkovité (Droseraceae)
Rod: aldrovandka (Aldrovanda)


popis:  Drobná vodní bezkořenná masožravá rostlina rostoucí na hladině stojatých vod. Škeblovité pasti (podobné těm, co má známější mucholapka) jsou velké jen okolo 0,5 cm a chytají plankton nebo drobné korýše. Pasti nasedají na ploché řapíky v přeslenech (po 6 až 9) vyrůstajících z lodyhy. Květy jsou bělavé, velikosti do 1 cm, vyrůstají těsně nad vodní hladinu. Celá rostlina bývá dlouhá maximálně 30 cm.  

počet druhů a variabilita:  Tento rod zahrnuje pouze jediný druh - aldrovandku měchýřkatou (Aldrovanda vesiculosa). Existují formy z mírného pásu, které na zimu zatahují do turionů (přezimovacích pupenů), i formy celoročně vegetující z tropických a subtropických oblastí. Jednotlivé populace se od sebe mohou lišit také zbarvením, a to od zelené (většinou u rostlin z mírného pásu) až po červenou (typické pro tropy a subtropy). Další rozdíl může spočívat ve velikosti. Výzkumem DNA však bylo zjištěno, že mezi jednotlivými populacemi jsou geneticky jen nepatrné rozdíly.

rozšíření a biotopy:  Aldrovandka měchýřkatá se vzácně a nepravidelně vyskytuje od (sub)tropického pásu Afriky, Asie a Austrálie až po mírný pás Eurasie. V ČR je reintrodukována - jediné známé lokality, kde ji dnes můžeme nalézt, leží na Třeboňsku a v severních Čechách. Pokusy o reintrodukci byly provedeny i v jiných částech Česka, skončily však neúspěchem. Vhodnými stanovišti jsou prosluněné mělké vodní plochy s minimální konkurencí jiných rostlin a nevelkým obsahem živin. Pro aldrovandku je také důležitá vyšší teplota - v chladnějších oblastech téměř vůbec nekvete a není tak vitální.
 
umístění:  Mělčí vodní nádrže s co největším objemem (pro stabilitu podmínek), v bytových podmínkách při pěstování (sub)tropických forem stačí i menší akvária nebo sklenice o objemu aspoň 2 litry. Pokud použijeme menší nádrže, musíme si dát pozor na přehřívání při přímém slunečním osvitu, proto v létě aldrovandku částečně stíníme. Formy z mírného pásu se dají pěstovat celoročně v zahradním jezírku, permanentně rostoucím vyhovuje parapet nebo jiné bytové umístění ideálně i s umělým osvětlením.

osvětlení:  Aldrovandka miluje dostatek slunce, ale dokáže růst i ve stinnějších podmínkách. Na přímém slunci v malých nádobách si musíme dávat pozor na přehřívání, které by mohlo být pro rostlinu osudné.

teplota:  Růstové optimum je v létě okolo 25 °C. V zimě by se měla teplota u celoročně rostoucích forem pouze mírně snížit (o několik °C), u forem z mírného pásu se turiony ukládají do ledničky nebo nechávají venku na dně pěstební nádrže (0 - 5 °C, nevadí ani mírný mráz).

nádoby, substrát, přesazování:  Aldrovandky se pěstují v zahradních jezírcích, nádržích, sklenicích či akváriích o objemu aspoň 2 litry (doporučuje se co největší objem pro udržení stabilního prostředí). Vhodné je na dno nasypat vrstvu písku (nebo štěrku) s rašelinou. Místo rašeliny lze také použít ostřicový opad - staré zhnědlé listy úzkolistých ostřic z minulé sezóny, které můžeme nabrat u rybníka. Možno použít buď přímo opad/rašelinu nebo pouze jejich výluh. Voda postačuje i méně kvalitní (např. vodovodní), jelikož je pozitivně ovlivněna organickou složkou (rašelina, opad). Výměna vody se provádí individuálně podle jejího stavu - hlavně je nutné sledovat míru zařasení, které rostlině škodí. 

hnojení a krmení:  Aldrovandce velice prospívá dostatek kořisti ve vodě. Docílíme toho například přidáním vody z rybníka, ve které je spousta zooplanktonu. Často stačí i samotný ostřicový opad. Chemická hnojiva nelze doporučit.

množení:  Rostlina se ve vhodných podmínkách sama rychle rozmnožuje větvením prýtu. Na svém konci aldrovandka odumírá, což způsobí, že jednotlivé větve se za určitý čas oddělí a pokračují v růstu samostatně. Semínka jsou vzácná a s jejich výsevy nejsou velké zkušenosti. Klíčení je údajně zdlouhavé a semenáčky mají vysokou úmrtnost. 

choroby a škůdci:  Asi největším problémem mohou být vodní řasy, které aldrovandce odčerpávají z vody živiny a oxid uhličitý a navíc rostliny obalují, čímž k nim znesnadní průchod světla. Bráníme se jim umístěním kultivace do stinnějších podmínek, častější výměnou vody nebo mechanickým očišťováním rostlin. Aldrovandky se někdy také stávají oběťmi býložravých vodních živočichů.

shrnutí:  Aldrovandka měchýřkatá je MR spíše pro pokročilejší pěstitele, avšak v současné době je její kultivace bez problémů zvládána, obzvlášť u celoročně rostoucích forem. Nejedná se o rostlinu příliš známou, což se odráží i na její vzácnosti v našich sbírkách.
 
 
.
A. vesiculosa
A. vesiculosa
A. vesiculosa
A. vesiculosa
A. vesiculosa
A. vesiculosa
A. vesiculosa
A. vesiculosa
A. vesiculosa
A. vesiculosa
A. vesiculosa
A. vesiculosa
A. vesiculosa
A. vesiculosa
A. vesiculosa
A. vesiculosa


Více fotografií ZDE.








.
 
Masožravé rostliny neboli masožravky
předchozí následující

Veškerý materiál použitý na těchto stránkách (obzvlášť fotografie) je chráněn autorskými právy. Není dovoleno jej dále šířit bez svolení autora.
 
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one