stránky Jakuba Štěpána s převážně masožravou tematikou

Proč je tak nebezpečné vysazovat rostliny do volné přírody

vloženo 2. ledna 2015
 
 Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly, tak by se dal uvést tento článek o jednom z velkých problémů současné ochrany přírody. Zatímco dříve ochránce přírody děsil zahradník s lopatičkou, toužící po zkrášlení své zahrádky, vyrýpávající ty nejvzácnější druhy na nejohroženějších lokalitách, nyní je tomu naopak. Mnozí pěstitelé touží pomoct přírodě tím, že do ní vysadí druhy, které sami napěstovali. Že netušíte, co je na tom špatného? Pak určitě čtěte dál.

Pinguicula grandiflora a P. vulgaris
Zde dochází ke křížení tučnice obecné (Pinguicula vulgaris) a nepůvodní tučnice velkokvěté (Pinguicula grandiflora). 

 Ač se to na první pohled tak nemusí zdát, nevhodná výsadba do přírody je mnohem nebezpečnější a závažnější než jakékoli vyrýpávání přirozeně rostoucích rostlin. Když pěstitel vyrýpne vzácné rostliny na svou zahrádku, populaci to sice může oslabit a pachatel je hoden výprasku, ale pokud je ekosystém v pořádku, dojde obvykle k samovolnému obnovení této škody. V nejhorším případě třeba ze semenné banky v půdě a v řádech mnoha let až desetiletí. Když je však do původní populace uměle zavlečena rostlina, která tam nepatří, může se rozpoutat sled ekologických událostí s dalekosáhlými následky, více či méně závažnými, které jsou nevratné! Pojďme se podívat na hlavní rizika, která umělé vysazování rostlin do přírody skýtá.

 Hybridizace s původními druhy. Pro názorný příklad nemusíme chodit daleko. Jako milovníci masožravek všichni známe tučnice (Pinguicula). Evropské druhy tučnic navzájem obvykle velmi ochotně hybridizují (kříží se) a kříženci zůstávají dále plodní. Představte si, co se stane, když se na lokalitu jednoho druhu zavleče druh jiný. Postupně se začne s původním druhem křížit a v průběhu času hybridní jedinci nahradí původní druh. Zánik celé čisté populace druhu může zapříčinit jediné zavlečené semínko. Děsivá představa, že?

 Narušení původního genotypu. Řekněme, že se rozhodnete posílit vymírající populaci vzácné rosnatky anglické (Drosera anglica) rosnatkami téhož druhu, které pěstujete doma. Stejný druh, to nemůže nic udělat, řeknete si. Velký omyl, přátelé. Nevíte, odkud vaše rosnatky pochází. I kdyby měly svůj původ na jiné přirozené lokalitě v ČR, jedná se už o jiné rostliny s jinou genetickou výbavou. Přestože je považujeme za stejný druh a taxonomicky je nijak nelišíme, jsou to odlišné rostliny. Přinejmenším byste znehodnotili původní genofond dané lokality, který je u takto vzácných druhů velice cenný. Na rozdíl od prvního rizika, zavlečení jiného druhu a následná hybridizace, je vysazení téhož druhu o to nebezpečnější tím, že není na první pohled vidět. Vlastně se jedná o ten samý případ, jen méně nápadný.

 Zavlečení patogenů. Asi si dokážete představit, že s vysazením kulturní rostliny do přírody můžete nechtěně ohrozit ekosystém cizími patogeny, na které nejsou původní druhy připravené. A nebo společně s rostlinou zavlečete jiný organismus, který bude konkurovat původním a pozmění fungování celého systému.  

 Znemožnění výzkumu. Aby se mohly ohrožené druhy účinně chránit, je třeba důkladně znát jejich rozšíření a ekologii, včetně způsobů šíření v krajině. Když samozvaní „inženýři přírody“ budou uměle manipulovat s výskytem druhů, jakýkoli výzkum je tím narušen, ne-li úplně znemožněn. Proto prosím každého, kdo se něčím takovým provinil, ať udělá dobrý skutek a svůj čin (anonymně) nahlásí některému z orgánů ochrany přírody nebo zkušenějším botanikům, kteří se už o informování příslušných institucí postarají. I anonymní přiznání a informování o takovém činu je obrovským přínosem k objasnění původu některých populací. 

 Tím jsem vyjmenoval několik závažných rizik, která neuvážené vysazování rostlin přináší. Určitě bychom našli řadu dalších, ale nebylo mým cílem vyjmenovat všechny. Cílem bylo ukázat, že vysazením rostlin přírodě spíše uškodíte, než pomůžete.

 
Pinguicula bohemica site
Na této lokalitě byla vysazena tučnice česká (Pinguicula bohemica).

 Ptáte se, JAK tedy máte pomoci? Způsobů je spousta. Například se můžete spojit s některou z oficiálních institucí, které se o ochranu přírody a správu lokalit starají, například s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR, www.ochranaprirody.cz). Informujte se, zda nejsou pořádány některé dobrovolnické akce (kosení luk apod.), kterých byste se mohli účastnit. Budete-li podnikaví, můžete navrhnout i vlastní záchranná opatření pro svou oblíbenou lokalitu, ale vždy ve spolupráci s orgány ochrany přírody. Kdyby každý podnikavý člověk dělal s krajinou, co se mu zlíbí a uzná za vhodné, už bychom neměli co chránit. Spolupráce s odborníky sníží riziko nevhodného zásahu na minimum. Pokud chcete pomáhat sami bez pomoci odborníků, nastudujte si o této problematice potřebné informace a šiřte je dál. Prevence je důležitá. Uvědomte si, že u těch nejvzácnějších rostlin lze mnohdy i jedinou výsadbou zajistit vymizení taxonu z naší přírody! A jestli chcete mermomocí sami provádět něco v terénu, můžete lokalitu při častém obdivování hlídat před záškodníky, hlásit změny či škody povolaným pracovníkům nebo třeba čistit okolí od odpadků.    

 Abych vysazování do přírody pouze nekritizoval, měl bych na závěr doplnit, že může být i velmi přínosné při záchraně některých druhů. Avšak je nutné jej provádět odborně, dokázat zvážit veškeré následky, použít správný genetický materiál a hlavně nedělat to tajně na vlastní pěst, což je mimochodem i nelegální.

 
 
02.01.2015 21:19:02
Jakub Štěpán
 
Masožravé rostliny neboli masožravky
předchozí následující

Veškerý materiál použitý na těchto stránkách (obzvlášť fotografie) je chráněn autorskými právy. Není dovoleno jej dále šířit bez svolení autora.
 
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one