stránky Jakuba Štěpána s převážně masožravou tematikou

Experiment JNN - Drosera cistiflora (6)

vloženo 22. října 2009
   Tato sezona JNN je již definitivně u konce; bude následovat zkoušení, jak zatáhlé rostlinky co nejlépe udržet přes zimu. Ale o tom až dále. Z tohoto období jsem vyvodil 2 věci. Zaprvé - jako nejvhodnější substrát se ukázala směs rašeliny a písku v poměru 2:1. Tento substrát tudíž budu používat při jejich budoucí kultivaci a pokusech. Zadruhé - přes letní období rostlinám vyhovuje nejvíce jižní okenní parapet chladnějšího pokoje. O zkušenostech ostatních 2 členů (v teamu byly 4, ale jednomu se rostlinky nepodařilo uchovat v době své nepřítomnosti) „JNN Cistiflora-teamu" se můžete dočíst ZDE.
   Tabulka jednotlivých jedinců (pravděpodobně již poslední) je tentokrát doplněna i stavem kořenů, jelikož jsem rostlinky přesazoval. Rozdělil jsem je na rostoucí a zatáhlé. Všechny rostoucí, včetně těch, které zrovna raší z kořenů, jsem umístil do jednoho společného květináčku (stejný typ jako dříve) a jako substrát jsem použil vyzkoušenou směs rašeliny a písku, kterou jsem si připravil z použitých substrátů ze zrušených květináčků s D. cistiflora. Drenáž jsem tentokrát opomenul, protože květináček nebude v zimě stát tak často ve vodě.
   Ve společném květináčku rostoucích rostlin je celkem 11 jedinců. Může se to zdát jako trošku přehnané množství na tak malý prostor, ale z prostorových důvodů je to pro mě nejlepší řešení. Navíc si myslím, že jim ta menší stísněnost nebude zas tak na obtíž. Pouze 2 šplhající jedinci stále rostou, ostatní již upadly do dormace. Tyto 2 rostoucí mají aktuálně výšku přes 30 cm. Květináček s rostoucími jedinci budu umisťovat střídavě pod zářivku a na jižní parapet. Když bude volno u zářivky, dám jí přednost.


http://nd03.jxs.cz/991/205/b362045698_63342978_o1.jpg?1269732883
   Zatažených jedinců je 5. Jejich kořeny umístím do různých podmínek a budu je pravidelně kontrolovat.

1.  Jedinec 3a půjde do ledničky, kde se teplota pohybuje okolo 5°C. Kořen umístím do igelitového sáčku s papírovým ubrouskem a rašeliníkem. Vlhkost budu udržovat minimální, tak, aby kořen neseschl ani neuhnil. Zimování v chladu pro tento druh není přirozené a samotného by mě to nenapadlo, ale vedoucí JNN Michal Kouba by byl rád, kdyby se i tento způsob vyzkoušel. Jsem na to velmi zvědav, ale nedůvěřuji tomu natolik, abych obětoval více jak 1 kořen. Použiji však ten nejsilnější.

2.  Jedince 4c a 5a zasadím do stejného typu substrátu a květináčku jako rostoucí jedince, a umístím je do teplejšího pokoje na skříň. Zálivka bude vydatná, avšak jen shora. Pro nižší odpar umístím květináč do igelitového sáčku.

3.  Zbývající rostlinky 5d a 6d umístím do stejných podmínek jako předchozí, ale zálivku jim budu poskytovat jen minimální, aby kořeny neseschly.
   Při vyjmutí rostlin z půdy jsem zjistil, kolik zatažených jedinců se zimy nedočkalo. Celkem 8 kořenů jsem v substrátu hledal marně, pro ty již experiment skončil. 1/3 všech rostlin tedy odešla, zbytek roste (11 jedinců) nebo je zatažený v tlustých kořenech (5 jedinců). Označení rostlin zůstalo zachování.
   Od dospělých rostlin jsem oddělil několik odnoží, které mohou být v budoucnu použity jako náhrady chcíplých rostlin, pokud dorostou do použitelné velikosti. Pěstovány budou zvlášť.



   Na závěr si můžete prohlédnout protokol s již poslední tabulkou, kde je již konečně jasno, která rostlina jen spí a která již odešla do věčných lovišť. Poprvé je také vyplněn sloupec se stavem kořenů.
28.03.2010 00:38:42
Jakub Štěpán
 
Masožravé rostliny neboli masožravky
předchozí následující

Veškerý materiál použitý na těchto stránkách (obzvlášť fotografie) je chráněn autorskými právy. Není dovoleno jej dále šířit bez svolení autora.
 
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one