stránky Jakuba Štěpána s převážně masožravou tematikou

Co se jinam nevešlo

články podle kategorií:
 
10 článků na stránku
Rosnatky (Drosera) jsou vzácným a zajímavým prvkem naší flóry. Jedná se o drobné masožravé rostliny s adhezními pastmi, ekologicky vázané na mokřadní biotopy s minimální konkurencí okolní vegetace.
  Při svých toulkách přírodou, které se odehrávají obvykle v rámci naší vlasti, mám kromě masožravek i spoustu jiných zajímavých cílů. Jednou takovou skupinou cílů jsou bezesporu orchideje, čili čeleď vstavačovitých (Orchidaceae). O národním parku na jihu Itálie, který nese název podle poloostrova, na němž park leží, Gargano, jsem slyšel už mnohokrát z vyprávění. Vždy od nadšených orchideářů. Když se naskytla možnost jej v dubnu letošního roku (2015) poznat na vlastní oči, dlouho jsem neváhal a prostřednictvím tohoto článku bych se s Vámi rád podělil o některé postřehy z jeho návštěvy. 
 Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly, tak by se dal uvést tento článek o jednom z velkých problémů současné ochrany přírody. Zatímco dříve ochránce přírody děsil zahradník s lopatičkou, toužící po zkrášlení své zahrádky, vyrýpávající ty nejvzácnější druhy na nejohroženějších lokalitách, nyní je tomu naopak. Mnozí pěstitelé touží pomoct přírodě tím, že do ní vysadí druhy, které sami napěstovali. Že netušíte, co je na tom špatného? Pak určitě čtěte dál.
 Endemitem rozumíme organismus vyskytující se jen na určitém malém území. Na území České republiky řadu takových případů nalezneme. Jedním z nich je vzácná slatinná rostlina tučnice česká (Pinguicula bohemica), náležící čeledi bublinatkovitých (Lentibulariaceae).
 Po pěti letech čekání s hrdostí píši následující řádky. Poprvé totiž vykvetl můj nový kříženec dvou mexických tučnic, Pinguicula moctezumae a Pinguicula cyclosecta, čili dvou poměrně svérázných a těžko zaměnitelných druhů. Říkejme mu zkráceně Pinguicula × moctesecta a pojďme si jej představit blíž.
  Kdo pěstuje masožravky nebo jiné rostliny venku, určitě to dobře zná. Díry v listech, chybějící listy, chybějící rostliny, slizové cestičky a strach sáhnout na květináč, abyste rukou nerozmáčkli dobře schovaného a ještě lépe živeného slimáka. A je jedno, zda máte skleník nebo pěstujete rostliny úplně volně venku. 
  Místem, kam jsem se vždy chtěl podívat, protože to je zkrátka něco úplně jiného, byl sever Evropy, Skandinávie, ta místa za severním polárním kruhem, kde panuje polární den, v horším případě polární noc, vykoupená možností vidět naživo polární záři. Když se mi naskytla příležitost poznat Národní park Lemmenjoki na severu Finska na vlastní kůži, neváhal jsem.
    Zásilkový prodej rostlin je pohodlný a velmi oblíbený. Přesto má ale stále řada zákazníků z posílání rostlin poštou obavy a neví, co od toho čekat. Rozhodl jsem se proto sepsat pár postřehů z této problematiky, které snad pomohou udělat si správný obrázek.
   Už je to tři roky, co mi doma leží miska s bublinatkami ponechaná svému samostatnému bezzásahovému vývoji. Začátkem září 2009 jsem vás informoval o novém začínajícím experimentu. Pojďme si připomenout, čeho se týkal, jak se vyvíjel a nakonec i jak skončil.
   Po dlouhé době se opět ozývám ohledně experimentu Jak Na Ně, zkráceně JNN, který se týká hledání ideálních podmínek pro zkoumaný druh, v našem případě rosnatky Drosera cistiflora
 
Masožravé rostliny neboli masožravky
předchozí následující

Veškerý materiál použitý na těchto stránkách (obzvlášť fotografie) je chráněn autorskými právy. Není dovoleno jej dále šířit bez svolení autora.
 
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one